Ševčíkovic radovánky

Včera jsem si se Zuzkou skypovaly a dolaďovaly program na náš Indiánský tábor, který se blíží. Vzhledem k tomu, že bylo odpoledne, tak Kryštík byl části našeho hovoru přítomen a vkládal své vlastní dotazy. Jeden z nich mě ale dostal a rozpoutal velkou diskusi....

Kryšťa projevil velmi jednoduché přání: "Ty Pavlo, já bych se chtěl na táboře naučit střílet z luku. Víš, jak se vyrábí?" Vzhledem k tomu, že jsme stříleli jako malí z luku každé prázdniny, tak mi tato otázka připadala velmi jednoduchá - kluci Šmerdovi to přece vědí a tak jim jenom napíšu. Ale to jsem nemoha tušit, co rozpoutám.

Zrovna jsem si psala se Zdeňkem, tak jsem se ho hned zeptala, který dřevo jsme používali na výrobu luku. Myslela jsem si, že lísku a když ne, tak mi jistě obratem a v krátkosti poradí.. Zdeněk mi odpověděl: "E.T.Seton - Dva divoši. Tam vše najdeš." Tak to si ze mě dělá legraci, pomyslela jsem si...  Když jsem namítla, že teď nemám čas jít hledat tuhle knihu a číst si to, tak napsal: "Zkus Jakuba, byly to nějaké listnáče, asi habr nebo něco podobného ..." Jak to, že chlap neví, z čeho se dělá luk??!! Taková zásadní věc ve vývoji muže!!!

Za chvilku mi Zdeněk napsal znovu: "Takže, co praví Dva divoši: Nejlepší dřevo je španělský tis, hned po něm oregonský tis a pak stromy, které rostou i u nás: červený jalovec, jabloň, ořechovec a jilm. My jsme používali jilm ne habr... Ideální je dokonale vyzrálé dřevo, narubané v zimě a nařezat se musí tak, aby mělo jádro na jedné straně a mláď na druhé" No tak teď už si ze mě dělá opravdu legraci! Tak dejme tomu, že bych chtěla dělat luk z jilmu. Ale jak s...a vypadá jilm bez listů teď na jaře? Jak VŮBEC vypadá jilm?!

Tak jsem napsala i Jakubovi. Když jsem mu pracně vylíčila vše, co mi doporučil Zdeněk, tak mi Jakub stroze odpověděl na otázku, z čeho se dělá luk: "Jasně, že ze španělského tisu ;o)" Pak lehce zvážněl a řekl, že my jsme ho vždycky dělali z buku. A co moje původně zamýšlená líska? "Líska by taky šla, ale měla na nás moc hubené větvičky a taky jsme ji v Boru nemohli sehnat." Aha, tak to jsem trošku narazila... Jakub ale pokračoval dále. "Pak by to šlo i z habru, ono je to vlastně jedno, když to chceš jen na pár dní...pokud nemáš proschlé dřevo, tak ti luk vyschne a pak se časem zlomí..." Tak to už je na mě moc... Za týden přece nevyschne? "Luk z čerstvého dřeva má omezenou životnost, vydrží tak měsíc dva. Jestli si pamatuješ, tak jsme luky dělali každé prázdniny..:o) " Má pravdu, já jsem si myslela, že jsme vždycky někde zašantročili a proto se dělaly nové, ale oni vlastně ruply! Jakub se zasnil a pokračoval: "Jen šípy byly věčné ... tedy pokud neskončily v roští. Zkoušel jsem dělat luk z vyschlého dřeva, ale nikdy se mi to nepovedlo - vždy se zlomil. Tak nevím, rozhodně ti to nedoporučuji." Rada na závěr mě ovšem opět dostala: "Ufikni někde kus buku nebo habru a máš to. Ono je to v podstatě jedno....Jenom se vyhýbej bříze, topolu, tisu, bezu."

Můžete mi říct, proč mi tohle neřekl už na začátku? Že by byl v laboratoři taky sám a potřeboval si s někým už konečně pokecat? :o)) A nebo šlo o ten jejich humor?