Furt se něco děje...
Ale pořád se u nás něco děje a jsme neustále v pohybu a nebo na cestách.. Prázdniny byly výborné, ale už jsem se docela těšila na školní rok, aby těm našim dnům dal nějaký řád... To se taky stalo, ale je to děsný fofr...
No, nicméně jedna důležitá událost se stala. Malý holky už obě chodí a o tomto víkendu dokonce byly i v botách venku!!!!!!
Violka začala ťapat už v srpnu (tak cca v půlce) a Emína dělá pokusy něco málo přes týden. Nicméně se každým dnem velice zlepšuje a sestru někdy i předežene. Viola už bravurně i tančí a lehce běhá, když chce... Takže září to opravdu jistilo!!!!
Až na návštěvě u kamarádů, kde se popraly (doslova) o kočárek pro panenky a odrážedlo ve tvaru auta, mi došlo, že bych jim vlastně ty kočárky mohla taky snést z půdy i doma... Udělala to babi. A teď neustále korzují s kočárky po zahradě a mluví....
Emča se stále přesvědčuje, že jsem v jejím "zvukovém" poli a za minutu na mě zavolá asi 40x "mami?"a to celý den, když je vzhůru. Pokud nevolá mě, volá tátu, popř. dědu a babi.....
Viola, pro změnu, stále chodí s vyplazeným jazykem a výrazem lehce retardovaného dítěte po bytě a pak se z ničeho nic pověsí na stůl, židli, stoličku - cokoliv, se slovy:"hopíííí".... Občas se to s ní celé zvrhne na zem...
Největší zábava na zahradě je, lézt po nohách (v ponožkách) do babiččiných misek z vodou pro ptáčky a mýt se v nich. Popř. vyhazování hlíny a keramzitu z květináčů a jezení hlíny....
A tak bych mohla pokračovat, ale většinu věcí všichni důvěrně znáte......