Ševčíkovic radovánky

Dneska byly holky v "ejrobiku" - jak říká Tereza. Konečně se mi podařilo tam přijít dřív než v 16:59 (minutu před koncem) a tak jsem viděla, co děti cvičí a hlavně, jak se chovají.

Tereza od minulého týdne taky chodí cvičit. Sárka o ní pečovala minule jako o miminko - všechno jí vysvětlovala a vyřizovala za ní - až jsem hleděla. Dneska jsem hleděla podruhé. Holky se k sobě chovaly naprosto nestandardně - pořád se pusinkovaly, Sárka nadnášela Terezku, pouštěla jí před sebe, když čekaly na cvičení na nějakém nářadí, pořád jí všechno vysvětlovala, při honičce se od sebe nehnuly a více méně se honily a tančily jenom spolu, chechtaly, Sárka pořád držela Terezku za ramena a užívaly si to.

Byla jsem příjemně naladěná, jak si holky vzaly k srdci moje kázání o tom, že se k sobě mají hezky chovat a vyšly jsme z tělocvičny. Tereza vyrazila, aby šla první, a Sárka se jí snažila předběhnout a .............. střih do jiné reality - "Nepředbíhej mě!" "To musíš pořád chodit jako první, jo?" "Nech mě bejt!!" "Stejně budu první doma já!" "Ne!! Já!!"

Tak si říkám, kam zmizely ty děti z ejrobiku... :o)